Že nevěříte na pohádky? A že máte svou hlavu? A že si na vás jen tak někdo nepřijde? Tak se podívejte, jak moc jste ve finále ovlivnění, i když si to třeba ani neuvědomujete.

Neškodné příběhy o princích a princeznách, dracích a dobrodružství, no koho by to ovlivnilo, že? Všichni přece víme, že život není žádná pohádka, tak jaképak copak. Ale co když přece jenom v úplném skrytu následujeme vize a názory svých oblíbených hrdinů? Hlavně nepropadejte deziluzi.

1. Dobrodružství je jen pro kluky

Tak schválně, která pohádka začíná tím, že se odvážná dívka sebere, odejde do světa, překoná sama sebe a vrátí se domů bohatá, s urostlým ženichem a rancem neuvěřitelných historek? No, žádná. Většina pohádkových příběhů je založena na mužské dobrodružnosti, mužští protagonisté vyrážejí vstříc dobrodružství a nebezpečí a ženy stojí opodál.

03

Ženy tak maximálně mohou představovat objekty touhy nebo nástrahy, které na dobrodruhy po cestě číhají. Ano, Popelka se sice odvážně vydala plesat na zámek, ale nakonec si ji stejně musel princ najít a absolvovat dobrodrůžo s obouváním střevíčku. Sněhurka je třeba úplně ztracený případ. Nebýt odvážného prince, zůstala by chudinka otrávená. A vzpomeňte na Fionu, která si chystala ve věži uvítací řeč pro hrdinu, který ji zachrání…

Takových příkladů je spousta. Tak co, které pohlaví je předurčeno k tomu být dobrodruhem? A na které pohlaví se společnost dívá divně, když vyráží za adrenalinem a nedrží se u plotny?

2. Domácí práce jsou pro ženy. I když jsou princezny

Zatímco muži zdolávají vzdušné zámky a skleněné hory, ženy jsou zobrazovány jako stvoření, která vaří, perou, uklízejí nebo prostě jen sedí a vypadají krásně. A proto společnosti, ve které je tento status Quo pevně zakořeněn, tradiční pohádky v ženské emancipaci rozhodně nepomohou.

3. Krása se rovná dobrota

Krásné hodné víly, atraktivní zakleté princezny, pohledné chudé dívky a naproti nim stojí ošklivé sudičky, odpudivé čarodějnice a zlé macechy s velkými nosy a škaredými dcerami. Krása je prostě zcela přirozeně spojována s dobrotou své představitelky, ačkoli je nutné podotknout, že v poslední době se snaží tvůrci modernějších filmových pohádek přiřknout i záporačkám určitou atraktivitu.

04

Kéž by to tak ale bylo vždy v reálu. Hned podle vzhledu bychom věděli, koho máme před sebou. Každopádně si ale uvědomme, že podvědomě máme sklon atraktivní ženu hodnotit jako hodnou a milou, kdežto k těm méně krásným jsme ostražitější. Ale taky to neplatí vždycky. Nicméně ty největší potvory se obvykle skrývají za andělskou fasádou.

4. Ješitnost musí být potrestána

Ve spoustě pohádek jsou záporné postavy nakonec rukou osudu náležitě potrestány. Macecha s Holenou, Popelčiny sestry, Sněhurčina macecha, ty všechny na svou ješitnost a zákeřnost nakonec doplatí. Jak moc bychom si v reálu přáli, aby každá naše potyčka skončila spravedlivým trestem, a jak moc jsme nakonec zklamaní, když zjistíme, že spravedlivé potrestání se většinou nekoná? Tak ještě že se můžeme uklidňovat těmi božími mlýny.

5. Bez svatby není žádné „šťastně až do smrti“

A byla slavná svatba a veselili se tři dny a tři noci. A potom spolu žili šťastně, až do smrti. Žádné „a protože si rozuměli, žili si spolu na hromádce. A dokud neumřeli, tak si tak žijí dodnes“. Svatba je v pohádkách jakousi stvrzenkou šťastného života, o který nás už nikdy nikdo nemůže připravit. Možná proto dnes ženy tak zoufale touží po svatbě, protože chtějí to své „šťastně až do smrti“. Že ten sňatek není garancí celoživotní pohody, si pak často uvědomujeme až pozdě.

05

Foto: Unsplash/Anja Schindler, Giphy