Sdílená radost je dvojnásobná radost, sdílená starost je naopak poloviční. Sdílet můžeme dojmy, různé předměty, byty, kancelářské prostory a v neposlední řadě také auta. Že je sdílení auta podobný nesmysl jako poskytnout ke sdílení vlastní ženu? Pojďme se podívat na principy, výhody a nevýhody carsharingu.

Lidé mají v dnešní době k dispozici nepřebernou škálu služeb, které jim nabízejí usnadnění hektického životního stylu. V rámci realizací něčího dobrého nápadu tak můžeme například čerpat výhody slevových portálů, nakoupit prakticky cokoliv online včetně potravin určených k denní spotřebě nebo levněji cestovat pomocí travel hackingu.

Služba týkající se sdílení aut by se na našem území dala vystopovat například už v Československu, kdy měli motoristé k dispozici půjčovnu aut Pragocar, která ale nabízela spíše doplňkové služby jako zajištění odvozu při odtahu vozidla a podobně. Jistým způsobem může připomínat počátky sdílení aut také využívání taxislužby.
manhattan-1026248_1920

Služba nebo domluva?

Nápad sdílet auto nemusí být prvoplánově komercializovaný, první koncept vznikl pravděpodobně jako neformální domluva mezi několika přáteli nebo rodinami, které by samostatně vlastní auto nevyužily natolik, aby se jim jeho provoz vyplatil. Sdílení automobilu několika lidmi snižuje jeho provozní náklady, o servisní záležitosti se vlastníci podělí, stejně jako například o pojištění a další položky na seznamu výdajů, vše je věcí individuální domluvy.

Sdílením auta sice ušetříme, ale zase budeme zřejmě čelit nevýhodě, že při několika vlastnících budeme muset své cesty autem pečlivě plánovat, abychom měli vůz k dispozici a nevyužíval jej v žádanou dobu někdo jiný.

Funkční komercializovaný systém carsharingu můžeme pozorovat u našich německých sousedů v Brémách, kde provozuje síť 40 systematizovaných půjčoven aut firma Cambio. První český carsharing u nás založila v roce 2009 firma Autonapůl, která vznikla právě jako nápad několika rodin a v současné době provozuje pobočky s jednadvaceti auty v pěti českých městech.

family-932245_1920Vyplatí se to?

Jste-li příležitostně-sváteční řidič, který za volant usedá spíše výjimečně, aby vyvezl jednou za půl roku rodinu na hory a podruhé na dovolenou za město, pak ano, vyplatí se vám to. U zprostředkovatelů, kteří nabízejí zapůjčení aut, si zpravidla můžete vybrat také typ auta, který vám pro vaši cestu bude nejlépe vyhovovat. Nicméně tento typ carsharingu se vyplatí spíše pro jednorázové cesty, za zapůjčení auta například na týden by už cena nebyla tak příznivá v poměru času využití vozu a doby strávené aktivitami mimo auto. U tohoto typu služby kromě ujetých kilometrů platíte také za dobu, po jakou auto rezervujete.

Pokud v autě prakticky bydlíte, je pro vás něčím mezi pojízdnou šatnou, jídelnou a ložnicí, je téměř jasné, že pro vás bude carsharing nevýhodný. Výdaje, které zaplatíte za pravidelně ježděné dlouhé trasy a dlouhý čas strávený v autě i mimo něj, vyjdou časem srovnatelně jako provoz vlastního vozu. Při výkonu práce, v níž se bez auta a přesunů neobejdete, tak navíc v případě využití této služby budete vždy riskovat, že pro vaše účely nebudou momentálně a okamžitě mít optimální vůz, nebo také můžete ztrácet čas přesunem na pobočku, kde vám auto zapůjčí.

Může muž vůbec sdílet auto?

Drtivá většina mužů má ke svému automobilu nadmíru osobní vztah, jakkoli to může znít jako předsudek. Jen málo z nich považuje auto za pouhý prostředek k přemisťování se. Vlastní vůz tak může být ukazatelem prestiže nebo třeba pohodlnosti a praktičnosti svého majitele. Je fakt, že s půjčeným autem se asi nikdy nebudete cítit „jako doma.“ Na druhou stranu, pokud auto nevlastníte, do práce dojdete pěšky a na výlety jezdíte vlakem, může být takto půjčený vůz příjemným zpestřením.

Možná by novodobý carsharing mohly využívat spíše ženy. K jednorázovému nákupu, občasnému převozu dětí na kroužky či do školy. Feministky prominou, ale většina mužů se o svého miláčka na čtyřech kolech skoro bojí dělit i s vlastní ženou, proto by mohlo být pokojným řešením právě občasné vypůjčení dobře pojištěného vozu pro partnerku. Problém ale asi opět může být nalezen v tom, že ženy s řidičskými schopnostmi, kvůli jimž se jim jejich muži zdráhají půjčovat rodinný vůz k samostatným cestám, asi těžko budou svolné usednout za volant nového a neznámého auta. Prakticky začarovaný kruh.

vintage-1950s-887272_1920

Životní prostředí jásá

Ano, kdybychom si navykli používat k jednorázovým cestám sdílené auto, a k pravidelným přesunům na kratší vzdálenosti bychom využívali hromadnou dopravu, ušetřili bychom nejen životní prostředí. Centra měst by se uvolnila od vozů, které jsou zaparkovány prakticky všude, mohly by být sníženy kapacity parkovacích míst a vzniklé plochy by se využily jinak, lidé by byli štíhlejší a zdravější, protože by ušli více než jen pár metrů od dveří do auta k dalšímu objektu, ale… Zatím to moc nefunguje. Pořád vítězí pohodlnost, rychlost a okamžitá možnost využití vlastního vozu před domem nad uvědoměním a úsporou. Možná se ale za pár let dočkáme výrazné změny a carsharing si najde více nadšených příznivců.

Foto: Pixabay.com