Do jarních diet ještě daleko, a tak je třeba nezahálet a využít času mlsání bez výčitek naplno. Ochutnejte s námi třeba rozmanitou španělskou kuchyni.

Sestra středomořských kuchyní sice není natolik známá, jako například italská nebo francouzská, přesto má svá specifika, která stojí za objevení. Věděli jste, že z této oblasti pochází Brity oblíbené sherry nebo tortilla? A co taková sangria? Své si tady najde každý gurmán i milovník lehkých jídel.

V Evropě se nejvíce koření ve Španělsku a Portugalsku. „En la variedad está el gusto – Rozmanitost je kořením“, říkají tady. Svůj podíl na tom má stravovací kultura Arabů a Židů, ale i nedaleká Francie. Španělské pokrmy se liší region od regionu a do řad známých kulinářských umění tak doputují jen některé celostátní speciality. Každá část má svá specifika. Třeba pro Severní Španělsko a Pyreneje jsou charakteristické omáčky, v Katalánsku si nejvíce pochutnají na rybách, v Aragonu frčí ragú a ve Valencii a Murcie rýže.

Posvátná siesta

Místní kuchyně je velmi pestrobarevná. Nejčastěji najdete na talíři svěží červené a žluté barvy. Oblíbené je používání olivového oleje, jehož jsou Španělé největším producentem i konzumentem na světě. Základní prvky tvoří suroviny z moře, zelenina a rýže. Charakteristické jsou například rajčata, cibule, česnek a olivy, z koření dominuje šafrán. Překvapivá se nám může zdát velká obliba ostrých kořeněných omáček z čokolády, které tady podávají k masu. Španělsko bylo první evropskou destinací, do které čokoláda z Mexika pronikla, a místní ji tak mají doslova v malíčku.

V parných letních dnech člověk často nemá na snídani ani chuť a populární moc není ani tady. Hlavním jídlem je jako u nás oběd s několika chody, podávaný mezi půl druhou a čtvrtou hodinou odpolední. Jak už bývá známo, hned po něm následuje odpočinková siesta. Bez ní ani ránu. A kdybyste se rozhodli sjednat v té době pracovní schůzky? To si pod sebou podepíšete ze startu pěkný ortel. Poté, co se sluncem rozpálený beton trochu ochladí, vylézají Španělé z nor jako myši. A tady teprve začíná ta pořádná zábava, kterou dusno a parno nedovolilo. Vše se probouzí k životu a čas zasednout k večeři nastane až kolem deváté hodiny večerní, někdy až hodinu před půlnocí.

Tři nejznámější pokrmy

Mezi Španěly jsou nejpopulárnější a nejrozšířenější tři pokrmy, které by vám na návštěvě rozhodně neměly uniknout – jamón, paella a tapas.

Jamón je velmi podobná tomu, co známe pod sušenou šunkou pršut a existují dva její druhy. Jamón serrano, pocházející z hor, a Jamón Iberico z polodivokého šedočerného prasete, které naleznete jen na Pyrenejském poloostrově. V případě první varianty se kýta z prasete naloží na několik dní do mořské soli, a pak v předepsané teplotě dozrává. Někdy to dokonce trvá až dva roky, než doputuje na talíř. Druhá šunka se odlišuje intenzivnější a trvalejší chutí, obsahuje navíc větší množství tuku. Jamón ze vzácných prasat zraje mnohem déle, a pro místní je paralelou delikatesy jako kaviár nebo foie gras. Typ Jamón Iberico de Bellota je dokonce nejkvalitnější a nejdražší šunkou na celém světě. Prasata určená nosit v regálech hrdě toto označení se živí pouze žaludy a aromatickými bylinami, které masu dodávají specifické chutě.

Paella neboli „co dům dal“, dalo by se označit tohle tradiční jídlo španělských rodin. Nejblíže má podobou k českému rizotu a vznikla jako levný pokrm chudšího obyvatelstva. Nemajetní rybáři si do rýže a toho, co vypěstovali, občas ulovili nějakou rybu a bylo hotovo. Splnila nejen účel zaplnění hladového břicha, ale i výživu potřebnými vitamíny a minerály. Při vaření se neobejdete bez rýže, zeleniny a ryb, nebo jiného masa. Prakticky se při ruce hodí každá „mořská potvora“. 

Zajímavou historii vzniku má také tapas. Malé pikantní jednohubky sloužily původně jako odháněč much od barových drinků. Odtud plyne také název. Tapa znamená v překladu víko. Ze začátku se na skleničku pokládal jen malý plátek chleba, který ji uzavřel, ale postupem času ho začaly plnit nejrůznější pochutiny. Nejčastěji slané příchuti, která v hostech vyvolávala touhu po dalším zchlazení hrdla. Tyhle jednohubky ale můžete uždibovat takřka celý den a pokud budete mít štěstí, narazíte na bar, kde je stále dostanete k pití zdarma. Na tenhle pro turisty výhodný zvyk obyvatelé totiž postupně zanevřeli.

Je tortilla mexická nebo španělská?

Obojí! Původně s myšlenkou tortilly přišli Španělé. S mexickou má však podobný jen název a vzhled. Chutě i přísady se v tomhle případě rozhodně nedají srovnávat. Zatímco mexickou tortillu všichni důvěrně známe jako kukuřičnou placku plněnou masovou či zeleninovou náplní, španělská odnož je z vajec a zeleniny. Něco jako taková omeleta, která se konzumuje k rybám a masu. Podobná je ještě empanada, panada známá také v Portugalsku nebo Jižní Americe. V přímořských oblastech je vyhlášené plnění pečené kapsy mořskými plody, jinde zase mletým masem, šunkou nebo tuňákem.

Do horkých dní se hodí hustá studená zeleninová polévka gazpacho. Nejčastěji ji v jídelních lístcích najdete z rajčat, papriky, okurek, česneku a cibule. Je velmi chutná a osvěžující. Populární je bocadillo, obložená bageta s nejrůznějšími příchutěmi, díky které zfouknete oběd nebo svačinu raz dva.

Sladká tečka

Až vás začne honit mlsná, vyzkoušejte churros con chocolate. Podlouhlou koblihu, která se namáčí v čokoládě,můžete přikusovat ke kávě či jenom tak. Pokud moc nemáte rádi mastná jídla je vhodnější koláč flan. Tento dezert z křehkého těsta s pudinkovou náplní připomíná francouzské crême caramele.

Líbezný kraj vína

Víno tady pijí hodně a často, takže pokud ho máte rádi, budete spokojeni. Díky silnému klimatu bývají ale o něco silnější. Nejkvalitnější, z kraje La Rioja na severu, nesou označení DOC. Hojně se vyskytuje míchaný nápoj sangria, který našel cestu i do České republiky. Kombinace vína, džusu a ovoce je ideální vzpruhou během náročného parného dne.

Specialitou oblasti je Brity velmi oblíbené sherry, k jehož výrobě slouží hrozny vypěstované v blízkosti města Jerez de la Frontera v Andalusii. Sherry se z žádné jiné odrůdy z žádného jiného místa vyrábět nemůže. Evropská unie mu dokonce udělila chráněné označení původu.

Foto: veřejná databáze