Kokosy na sněhu známe asi všichni a díky tomuto filmu tak víme, že se roku 1988 na zimní olympiádě do ledového koryta vrhnula čtveřice odhodlaných Jamajčanů. Podceňovaní závodníci si získali sympatie celého světa.

Co se pravděpodobně ale mimo Velkou Británii již stihlo zapomenout, je fakt, že téhož roku na té samé olympiádě na skokanský můstek vystoupil Brit Michael „Eddie“ Edwards. Nemohl se měřit s ostatními závodníky, jen si chtěl splnit sen a zúčastnit se olympijských her.

gallery3-gallery-image

Snil o tom již od svého dětství a dělal vše proto, aby nezůstalo jen u zbožného přání. I přestože ho kvůli problémům s kolenem v dětství od sportu zrazovali lékaři, vlastního otce svou snahou o sportovní úspěch vytáčel a ostatním sportovcům byl akorát pro smích. Dlouho závodil ve sjezdovém lyžování, kde se olympijské nominaci přiblížil nejvíc. Distingovaný britský předseda olympijského týmu si ale mezi svými sportovci tohoto mladíka s tlustými brýlemi a lehkou nadváhou nedovedl představit, tak jeho účast nedovolil. Eddie ale objevil skoky na lyžích a zjistil, že díky dlouho neupraveným pravidlům má svou šanci o účast pod pěti kruhy zabojovat.

gallery2-gallery-image

Orel Eddie je superpozitivní a inspirující film, který ukazuje, jak malý rozdíl může být mezi silným odhodláním a úplným bláznovstvím. Uvědomte si třeba, že špičkoví skokani začínají svou průpravu klidně už v 6 letech a rychlost letu na lyžích při této disciplíně dosahuje i více jak 100 km/h. Jednoduše řečeno nezkušený ňouma se může bez problému zabít. Edwards přesně takovým troubou byl, přesto měl tak silnou vůli, že v sobě odvahu vylézt na můstek a skočit našel. A dokonce i několikrát překonat sám sebe. Radost, kterou ze samotného sportování měl, dokázal přenést i na fanoušky a lidi kolem, kteří jeho troufalost ocenili upřímným respektem.

Režiséru Dexteru Flatcherovi se toto nadšení podařilo přenést i na plátno. Většinu času budete žmoulat palce a skřípat zuby, jak moc budete přát Eddiemu, aby mu vše, co si všem a všemu navzdory vysnil, vyšlo. I sebevětší tvrďák pak pak při jeho úspěších zažije takové šťastné zadostiučinění, že objeví v koutku oka zatoulanou slzu dojetí. Snímek totiž servíruje instantní pohodu tak nenuceně, že se po odchodu z kina budete cítit, jako by se přes vás právě přelila duha. Ano, až tak velkou radost jsem při sledování Orla Eddieho cítil. Objektivně ale musím přiznat, že mám velkou slabost pro sportovní filmy a zvláště pro ty s podceňovaným lůzrem, který všechny překvapí. I přesto jsem ale přesvědčený, že podobně silnou spokojenost pocítí většina diváků.

Tomu se totiž nebudete moci ubránit. Na tom filmu je všechno tak milé a sympatické, přesto ani trochu kýčovité, že spokojený úsměv po projekci jen tak nezmizí. Skvělý soundtrack perfektně sází na retro a zní naprosto skvěle. Kamera se střihem vytváří dostatečně zajímavou a dynamickou podívanou, jak se na sportovní film sluší a patří, a herecký ansámbl podle mě zažil na place krásnou pohodu, kterou si přenesl i za kameru.

Taron Egerton si postavu Eddieho užívá a je v ní jednoduše kouzelný. Skvěle se doplňuje s Hugh Jackmanem, který ztvárnil životního ztroskotance Bronsona Pearyho, který promarnil svou skokanskou kariéru, ale díky Eddiemu, kterého začne trénovat, najde nový smysl života. Zde se sluší podotknout, že postava Pearyho je smyšlená. Ostatně každému asi dojde, že spousta pasáží se oproti realitě přibarvila, ale vem to čert. Protože Orel Eddie je především pohádka pro dospělé a zatraceně dobrá.

12798959_485810991605949_7050183720891558900_n

Malinkou skvrnkou na kráse tohohle filmu jsou digitální efekty, kterými si filmaři vypomáhali při ztvárnění skoků, což jde na vrub menšímu rozpočtu, ale jednoznačně to lze odpustit.

Pokud si nejste jistí, jestli vás tenhle kousek bude bavit, tak se oklikou vrátím k začátku. Zeptejte se sami sebe, zdali se vám líbily Kokosy na sněhu a pokud ano, není co řešit. Orel Eddie je to samé v bleděmodrém a dokonce i o něco lepší. Přál bych tomuto milému filmu, aby se jednou nejen v našich televizích objevoval se stejně železnou pravidelností jako jamajský bob. Tohohle sympaťáka rád čas od času potkám znovu.

Foto: Oficiální stránky filmu, Facebook