Všimli jste si někdy, kolik existuje časopisů, článků, odkazů na různé zběsilé módní policie, pořadů zabývajících se posledními trendy v oblékání dospělých?
Na každém rohu na vás vyskočí odkaz či obraz „vytuněných“ mladíků, pánů či dam a slečen, kteří pomyslně udávají módní směr dané doby.
Avšak o dětech se nikde nepíše a nemluví, tedy přesněji řečeno o stylu v jejích odívání, o kreativitě, které se meze nekladou, o módě pro naše nejmilovanější.
Přitom právě v nich je tak velký a úchvatný potenciál.
Když přeskočíme etapu miminek, které mají být v maximálním pohodlí všeho příjemného, ratolesti již chodící mohou vynést bezvadně padnoucí hadříky a úplně tím rozbourat konvenční šedost, které jsou stále plné ulice.
Není to o barvě šedé, ta je mimochodem jednou z mých favoritek, mám na mysli šedost nenápaditosti, splácanosti odívání bez ladu a skladu.
Malé, střední i větší děti mají v každé etapě svého vývoje úžasný zdroj inspirace v tom, jak právě vypadají, jak rostou, jak začínají chodit, pak jezdit na prvních mini dopravních prostředcích, jak jim padají první zoubky, jak vyrážejí prvně do školek, následně škol, jak se z nich pomalu vylupují mladíci a slečny chystající se na první rande, třeba i s rovnátky, či s brýlemi.
I ze zdánlivého handicapu lze naučit děti udělat si přednost…každá etapa je něčím osobitá a poskytuje velký prostor něco skvělého vypíchnout, zdůraznit.
Kdy jindy si to můžeme dovolit, než v dětském věku? Budovat si mimo jiné i tímto pocit zdravého sebevědomí, které se v dospělosti tolik hodí.
Je to taková díra na trhu, řekla bych.
A jelikož mám sama dvě děti a od jejich útlého věku jsem propadla vášni je zajímavě, snad nevšedně, avšak ne draze oblékat, mám velkou touhu se s vámi podělit, poskytnout inspiraci, vnuknout zajímavou myšlenku jak na to.
Je to taková ventilace kreativity, která se mi za léta osvědčila v mém blízkém okolí, u mých přátel, kamarádů, rodiny atd. Ti všichni mě již pár let doslova “ponoukají”, abych svůj snad “talent” či jen nápaditost, říkejte tomu jak chcete, pustila dál a nenechávala si ho sobecky jen pro sebe:-)
So here I am, my nickname is Geisha/Gejša.
Nebojte, nebudu vás inspirovat Dálným Východem, nabádat vás k balení dětí do kimon, zdobením je květem sakury, či hůlkami do drdolu:-)
Nejsem ani ženou zbohatlíka, co sponzoruje mé momentální vrtochy.
Věřte, že vše píši s maximálním nasazením pro věc, v kterou věřím.
Přeji si jen zanechat otisk v novém směru a “rozhoupat” vlnu, která vás nakopne a pořítí se dominovým efektem mezi ostatní.
Hezký den přeji všem!
