Třetí den Aerodrome festivalu nabídl opět pestrou škálu interpretů. Rozmanitost žánrů je velkou předností tohoto festivalu a v jistém smyslu i odvážným krokem. Pro mě osobně, jelikož se kromě rapu vyžívám i v metalu a rocku, je to jednoznačně kladný bod.

Dalším kladným bodem Aerodromu jsou překvapivě krátké fronty a snadná dostupnost všeho rychle a hned. Peníze si nabijete do náramku během pár minut a můžete zpět do akce. A pro mě vůbec nejdůležitější věcí, kterou jsem možná měl zmínit jako první, je obrovská profesionalita v oblasti zvuku a světel. Dá se říct, že jsem nepostřehl žádné problémy, naopak bylo vždy vše perfektně vyvážené. Je vidět, že si na tom Aerodrome zakládá. A teď už k programu.

=>Aerodrome festival DAY #1 – Wiz Khalifa, MØ, Ektor a další + fotoreport<=

Bohužel jsem v sobotu dorazil poměrně pozdě, takže byly moje uši ochuzeny například o metalcoreové Eskimo Callboy, které jsem už ale dříve viděl. Mnohem více mě mrzí moje nepřítomnost na Body Count, kterým dělá frontmana legendární Ice-T. Spojení tvrdých kytar s rapem je něco, co opravdu můžu. Ostatní ze ShutDown týmu tvrdí, že to byla úžasná show s moshpitem a obrovskou energií. Nemám důvod jim nevěřit a proklínám svůj pozdní příjezd.

Nicméně program byl naštěstí nabitý i nadále. První, co jsem stihl byla kalifornská skupina Hollywood Undead. Ta dostala spoustu lidí do varu svým energickým setem. Ten obsahoval jak tvrdší kousky, tak i nějaké ty party hity. V druhé polovině produkce došlo i na některé covery, mezi nimiž zazněly například i části od německých Rammstein a mnoho dalšího.

Hned po Hollywood Undead přišli na řadu světoznámí Nine Inch Nails se svým gradujícím industrial metalovým setlistem. Začali v pomalejším tempu, ovšem s mohutným zvukem a famózním zpěvem. Postupně zrychlovali a přitvrzovali. K celému zážitku přispívala i velice akční kamera s černobílým obrazem. Kameraman běhal jako splašený a výsledné záběry na velkých obrazovkách byly ohromující.

=>Aerodrome festival DAY #2 – Lana Del Rey, Marpo, Chvrches atd. + fotoreport<=

Následoval další z vrcholů dne. V jedenáct hodin ovládli stage Limp Bizkit. Nebudu chodit kolem horké kaše – byli vynikající. Frontman Fred Durst předvedl kromě opravdu originální vizáže (široké květované kalhoty, dres, plnovous a klobouk) především vynikající vokální výkon. Zazněly všechny nejznámější hity, ale i některé covery, ze kterých jednoznačně vyčníval track Killing In the Name od Rage Against the Machine. Produkci kapely, která šlape jako hodinky, doplnil zdařile DJ Lethal (House of Paine, La Coka Nostra). Mezičasy vyplňoval mixováním nejrůznějších ukázek známých hip-hopových či rockových tracků. Show byla neskutečně konzistentní a měla prostě grády.

Jako zlatý hřeb přišel na řadu Macklemore. Měl před sebou obrovský dav lidí, který bez problémů roztančil už od prvních tracků. Nechyběly tedy zásadní hity jako Can’t Hold Us, Thrift Shop nebo Glorious. Mohutné projekce ve spojení s party hudbou a hrou světel znamenaly obrovský příval energie. Krom toho stihl Macklemore vyfuckovat amerického prezidenta Donalda Trumpa za značné podpory publika.

Aerodrome se velmi vydařil. Pokud jste tam nebyli, prohlédněte si alespoň fotografie, ze kterých doslova dýchá úžasná atmosféra festivalu.

Foto: Gnosis Snop