Město Mysore v jihoindickém státě Karnataka je navštěvované nejenom kvůli nádhernému paláci a hinduistickým chrámům, ale je také hlavním cílem milovníků jógy, zejména ashtanga vinyasa jógy. Ashtanga je dynamickým stylem jógy, v níž jsou jednotlivé pozice (ásany) propojeny vinyasami, tzv. proskoky, díky kterým dochází k prohřátí celého těla, což vede k jeho celkovému ozdravování a detoxikaci.

Kromě fyzických ásan je pro ashtangu typický dech ujjají, který tělo též zahřívá, a směr pohledu – drishti, ke kterému směřuje pozornost praktikanta. Díky tomuto pohledu mysl nebloudí a může být plně zaměřena na samotnou praxi, následně pak může docházet k tzv. meditaci v pohybu a propojení dechu s jednotlivými pohyby. Ashtanga je dále specifická tím, že se praktikant postupně učí celou sérii ásan nazpaměť a dále ji praktikuje sám.

Jóga je pro všechny, jen ne pro lenochy

Učitel v tomto případě radí a pomáhá navést do hlubších pozic pomocí tzv. adjustmentů. Tyto lekce se podle místa svého vzniku jmenují lekce Mysore nebo lekce Mysore style. Hlavní výhodou těchto lekcí je individuální přístup učitele ke každému žákovi. Pokud tělo ještě není připraveno na náročnější ásany, je možné provést různé modifikace, které nás postupně k složitějším ásanám dovedou. Náročnost ashtangy spočívá hlavně v tom, že by se měla praktikovat šestkrát do týdne, ideálně brzy ráno, kolem šesté hodiny. Aneb jak řekl otec ashtangy Pattabhi Jois, ashtanga vinyasa joga je pro všechny bez rozdílu, jen ne pro lenochy.

V Mysore žil a působil praotec ashtangy, ajurvédský léčitel a účenec Sri T. Krishnamacharya, který je též považovaný za otce moderní jogy. Mezi jeho nejznámějšími žáky patří zejména B.N.S. Iyengar (který stále ještě v Mysore učí), B.K.S. Iyengar, Desikachary a konečně K. Pattabhi Jois, který jednotlivé série ásan (v dnešní době je jich celkem šest a liší se svojí náročností) utřídil a stal se hlavním propagátorem ashtangy nejenom v Indii ale i na západě.

Po jeho cestách do zahraničí začali do jeho shaly v Mysore proudit první příznivci ashtanga jógy, které učil až do své smrti v roce 2009. Dnes toto pomyslné ashtangové žezlo převzala jeho dcera Saraswati a hlavně jeho vnuk Sharath, který je ashtangovou komunitou považován za hlavního představitele a frontmana ashtangové školy.
Během poslední dekády, ve které se jóga na západě rozšířila i mezi širší masy, proudí do Mysore každoročně čím dál tím víc praktikantů. Kromě hlavní shaly KPJAYI, ve které učil Pattabhi, je možné si vybrat z širokého spektra učitelů a jógových škol. Já si na doporučení svého učitele (díky Láďo!) a dalších svých jógových kamarádů vybrala shalu Sachidananda a učitele M.V. Chidananda, který sám praktikuje už více než 28 let a který byl žákem B.N.S Iyengara.

Kurzy jsou přizpůsobeny všem pokročilostem

Abych čas v Mysore využila na sto procent, rozhodla jsem se pro intenzivní učitelský kurz první série. Tento kurz kromě mysore lekcí zahrnuje také pránajámu (dechové techniky), lekce anatomie, jógové filosofie a speciální lekce, ve kterých se žáci učí detailně jednotlivé ásany a techniku adjustmentů.

Do Gokulamu, čtvrti Mysore, kde se nachází nejvíce jógových škol přijíždíme ještě za tmy. Náš plán je: počkat, než se rozední, v některé z místních kaváren, a pak najít ubytování. Chvíli bloudíme tmou. Celý Gokulam ještě spí. Nakonec usedáme do místní čajovny Amruth a objednáváme sladký masala čaj. Díky různým skupinám na facebooku máme několik kontaktů na místní agenty, kteří pronajímají buď pokoje nebo i celé byty v centru Gokulamu v dostatečné blízkosti jógových škol.

Ubytování po indicku

Většinou se jedná o dlouhodobější nájmy, v řádu několika týdnů nebo měsíců. Zkoušíme jim tedy napsat. Jako první se ozve Gopal, vyzvedne nás v kavárně a společně pak míříme k jeho bytu, vzdáleného nějakých 7 minut pěšky. Cena za byt není nejnižší (20 000 rupií za měsíc), ale já už si v hlavě maluju, jak bude hezký, jelikož se mi nic jiného moc hledat nechce. To Marek je trošku skeptičtější.

Nakonec ho ale s Gopalem společně přesvědčíme. Byt je hezký, vzdušný, čistý a navíc má 3 balkony a dvě koupelny. Podle vyvěšených inzerátů na facebooku bychom stejně asi nic moc levnějšího nenašli. V tom, že jsme vybrali dobrý byt nás jen utvrdí fakt, že se brzy potkáváme s našimi novými sousedy, sympatickou Kino MacGregor a Timem Feldmannem, kteří do Mysore už nějaký ten pátek jezdí.

Ještě dopoledne se jdeme domluvit s našimi budoucími učiteli. Já do Sachidanda shaly a Marek do Yoga Darshanam, u které si na stránkách vyhlédl kurz pro začátečníky. Marek se józe nikdy moc nevěnoval, a tak si nakonec domluvil první týden kurzu s tím, že pokud ho to bude bavit, bude pokračovat celý další měsíc. K registraci je potřeba pouze kopie pasu, víz a pasová fotografie. Kvůli nedostatku hotovosti v Indii se domlouváme na platbě převodem. Ta sice není preferovaná, ale trvalo by nám hodně dlouho, než bychom ji po 2000 rupiích vytáhli z bankomatu.

První nesmělé krůčky a nabytá sebejistota

Je víkend a starý rok 2016 se nám pomalu a jistě přesouvá do roku 2017. My si procházíme celou čtvrť Gokulam, která působí dost rezidenčním dojmem a je rozhodně čistší než Indie, na kterou jsme zvyklí. Zdejší vily vypadají hodně honosně a ordinace doktorů střídají právnické kanceláře. Ale to víte, že se tu dají najít i klasické indické restaurace, kde vám přinesou výbornou masala dosu za 25 rupií (hotel Sri Durga Bhavan je nejlepší).

Hlavní meeting point je coconut stand, stánek s navršenými kokosy, které vám na počkání připraví a kde se tradičně schází skupinky ashtangistů po ranní praxi. Naproti narazíte na chrám boha Ganeshi, do kterého chodí místní s obětinami a před kterým se občas světí motorky a auta. Dále už ulici lemují stánky s ovocem a zeleninou, spotřebním zbožím, krejčovství anebo prádelna. Pomalu se mentálně připravujeme na naše první lekce, která začínají v pondělí. To bych nebyla já, aby se u mě nedostavily obavy. Jsem na TTC (teacher’s training course) dostatečně připravená? Nebude to moc intenzivní? Mám dostatek zkušeností? Ačkoliv praktikuji ashtangu třetím rokem, poslední rok jsem hodně cestovala, a neměla vedle sebe svého učitele, který by mě vedl.

Nejlepší odpověď dostanu hned v pondělí ráno. Je šest hodin ráno, když ještě za tmy vystupuju po schodech do tiché shaly. Při prvních slovech mantry mi naskakuje husí kůže a já vím, že jsem přesně na tom místě, kde mám být. Pak už se nechávám vést svým dechem. Tělo je v pohybu, mysl klidná, obavy a pochybnosti jsem nechala venku na ulici. A o tom je podle mě jóga. Namasté.

Více si od 2nomads Ivči a Marka můžete přečíst přímo na jejich blogu.