Irsko. Kouzelná země opředená dávnými legendami, v nichž figurují příběhy plné lásky a zelených skřítků – irských mužíčků. S jejich vyobrazením se rovněž setkáte na většině suvenýrů, které si odsud přivážejí nadšení návštěvníci. Pokud chcete zažít během několika dní celé spektrum nevšedních okamžiků, pak se Irsko rozhodně stane tou správnou volbou.

Divoká a nespoutaná příroda, nepředvídatelné počasí, lahodný Guiness, řízný Jameson, melodický rock, magická flétna a… Mohli bychom pokračovat dál. Až do nekonečna. Irsko je zkrátka zemí netušených možností, která svou magickou, místy až pohádkovou atmosférou vábí stále více turistů. Chcete-li tuto krásnou zemi poznat, proč nezačít ve velkém a to přímo od jejího hlavního města?

Dublin – město rozbitých deštníků

Mým cílem dnes není vám vyprávět o irských pamětihodnostech, zvycích a obyčejích. Mým cílem není ani podat vám nějaké dobré tipy na případné výlety. K tomu slouží turističtí průvodci. Ne. Já se dnes pokusím vám předat něco zcela jiného – atmosféru. Mým záměrem je, abyste se se mnou dokázali přenést několik tisíc kilometrů dál na ostrov zvaný Irsko, a aby vás vtáhlo vyprávění o jeho hlavním městě, které si do dnešních dnů zachovává neobyčejné kouzlo a jedinečnou tvář. Jedním z aspektů, které mu onu tvář dodávají, jsou, vedle typických úžasně architektonicky a barevně řešených vstupních dveří, i rozbité deštníky. Vloni před Vánoci jsme s přítelem navštívili Dublin a po několikadenním pobytu jsme mu začali říkat město rozbitých deštníků.

Když déšť přestane být nepřítelem

To, že irské počasí je po celý rok stejně aprílové jako u nás v dubnu, ví snad každý. Málokdo však možná tuší, že dubliňané se s tímto faktem srovnali poněkud svérázně. Fakt, že, mnohdy velmi hustý, déšť většinou přichází za doprovodu silného větru, řeší zkrátka tak, že odloží deštník. A často přímo na ulici. V prvních dnech po příjezdu jsme se s přítelem tomuto jevu podivovali. Stačilo však strávit nějaký čas ve městě rozbitých deštníků a měli jsme jasno. Místní vítr má totiž velký smysl pro humor, a proto deštníky rád obrací vzhůru a odvává dál. Když se něco takového stane několikrát, na deštníku se to velmi podepíše – většinou se stane nepouživatelným. A tak zřejmě lidem často dojdou nervy a větrem znehodnocený deštník zkrátka odloží. Pošramocené, potrhané, převrácené a jinak poškozené deštníky se zde povalují, s nadsázkou řečeno, téměř na každém rohu. Zvláštní je, že to nevypadá ošklivě.

Na co deštník?

A jak Dubliňané řeší absenci deštníku? Nijak. Zkrátka je nenosí. Mým osobním názorem je, že Dubliňana mimo jiné poznáte podle toho, že jde bez deštníku. Jemný déšť, kvůli kterému my u nás nasazujeme kapuci, nebo dokonce rozevíráme deštník, již obyvatel Dublinu zřejmě ani neregistruje. Abych se přiznala, postupem času jsme s přítelem dublinský zvyk převzali a na deštníky jsme zapomněli. Pokud máte dobrou bundu a kvalitní boty, déšť se z nepřítele stane akceptovatelným společníkem, kterého po čase zkrátka nějak přestanete vnímat.

Město běhu a cyklistiky

Takže v Dublinu potkáte spoustu lidí, kteří se v mírném či silnějším dešti i větru věnují rozličným činnostem. Jedním z nich jsou i běžci, jichž se zde pohybuje nepřeberné množství. V parcích, na silnicích, v centru města… Všude potkáváte běžce, někdy dokonce i celé skupiny vedené i nevedené. Další sport, který je pro město typický, je cyklistika. Nepředstavujte si však cyklisty tak, jak je známe ze sportovních přenosů událostí typu Tour de France. Ne – zde nečekejte jezdce v dresech, tretrech a helmách. Zdejší cyklisté jsou obyčejně odění lidé, kteří si na typických nízkých kolech zkracují cestu do města a z města a užívají jej jako oblíbený dopravní prostředek i pro městskou turistiku. Všude, kam se podíváte, najdete stojany, kde můžete kolo buď odložit, nebo si jej dokonce za poplatek i půjčit.

 

Guiness – irské pivní zlato

Když se unavíte obcházením parků, pamětihodností a zkrátka obdivováním městských krás, nebo se budete chtít schovat před všudypřítomným deštěm, zavítejte do pivovaru Guiness, kde se vám za přibližně 20 EUR naskytne úžasná podívaná. Poté, co si projdete celou budovou pivovaru, kde budete prostřednictvím prezentací, slidů, obrázků, zvuků a dalších kompozic seznámeni s historií i současností irského pivního skvostu, si budete jednoho černého napěněného krasavce moci dopřát v proskleném baru, který nabízí pohled na celé město. Takový zážitek, umocnění usrkáváním kávově hořkého Guinesse, skutečně stojí za to.

Temple bar – Stodolní tak, jak ji neznáte

Honosnější a snad i přívětivější podobou slavné ostravské barové ulice Stodolní je Temple bar. Jedná se o ulici plnou typických i méně typických irských barů a hospůdek, jimž dominuje jedna, která dává název celé ulici a čtvrti – Temple bar. Pokud chcete zjistit, jak si Irové umí užít Vánoce a čas, který tráví se svými blízkými, zajděte do Temple baru a přesvědčte se o tom, že Irové jsou všechno, jen ne suchaři. Ve většině podniků se setkáte s živou hudbou a melodické irské písně vás prostě jednoznačně chytnou za srdce. Irové při pití Guinesse a Jamesona většinou stojí, setrvávají v družném hovoru, zpívají, tancují a často jim k tomu nestačí celá hospoda – proto není nic neobvyklého, když před podnikem uvidíte postávat a pohupovat se v rytmu chytlavých irských melodií s Guinessem v ruce skupinky veselých Irů či turistů, kteří nasávají místní kouzlo.

Advent v Dublinu je zážitkem na celý život

Všechny charakteristiky, jimiž je Dublin jakožto hlavní město Irska typický, se jakoby znásobují s příchodem Adventu a Vánoc. Dubliňané Vánoce milují a je to vidět na každém kroku. Výzdoba, irské vánoční písně, trhy nabízející nasládlé teplé nápoje jako je svařené víno nebo punč, adventní setkání pořádaná na náměstích, kde pro radost těch nejmenších vystupují známí zpěváci a zpěvačky, velké a krásně zdobené vánoční stromky i na menších a zapadlých náměstíčcích. A tomu všemu dominuje irská laskavá a vřelá povaha, která pronikne i do těch nejtemnějších zákoutí. Dublin je přátelské a vřelé město, kde vzdor příjemně temperamentní irské nátuře panuje klid a ticho. Nejedná se o multikulturní metropoli, a tak zde i auta, autobusy a double deckery jezdí s jakousi zvláštní zdvořilostí, která je pověstná pro britské i irské gentlemany. Je-li Dublin městem rozbitých deštníků, pak je i městem přátelských tváří a vřelých povah.

Autorka: Kateřina Lukášová
Zdroj fotografií: pixabay.com