Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Za sebe vnímám čím dál více, že na všem záleží, vše se vzájemně propojuje, doplňuje. A abychom mohli své malé milé jednoho dne vypustit do divočiny zvané „svět“, do dění bez obav z nástrah, myslím si, že nestačí jen je podpořit ve vzdělání, v jazycích, ve stylu oblékání, ve sportech, a jiných dovednostech a být jejich průvodcem životem.

Nezbytnou součástí života plného a spokojeného je i to, čím je vybavíme uvnitř. Na mysli mám jejich bříška a stravovací návyky. Praha je plná možností, cest a směrů, kterými se lze vydat ve sféře jídla. Skýtá vše možné a leckdy i nemožné. Sdružuje rozličné směry, trendy, subkultury, které můžou být pro jednoho životní mantrou a pro druhého zcela nepřípustné. Je to otázka volby.

StCgryF

Já osobně se přikláním ruku v ruce s minimalismem v oblékání i k minimalismu ve stravování. Nevykládejme si to ovšem mylně, tím nemám na mysli jedno triko, jedny trenky, jedno jabko, jedny krekry. Myslím tím střídmost v záplavě chuťového nevkusu, potravinového chaosu a reklamního patosu. Jak dítko bombardované barevnými obrázky, lákavými komiksovými postavičkami na každém druhém balení potravin, laskomin, lahviček, krabiček, uchránit před skázou/závislostí, zvanou třeba cukr (když pominu hromadu ostatních) a nepřjít přitom o rozum, rodinné příslušníky (zejména starší genereace) a pár svých přátel? Je to těžké, je to boj, ale stojí za to do něj jít. Aspoň podle mě.

Po předchozích zkušenostech ze školek mám pro strach totiž uděláno. S nástupem synka do školky a první prezentací školkového jídelníčku typu: špagety s kečupem, omáčky s madam jíškou jako polotovarem v hlavní roli každého oběda, salámová pěna z rozmixovaného pana gothaje, atd. jsem ho málem upsala samovzdělávacímu studiu doma. To by ovšem nic neřešilo, škola by to stějně naservírovala obdobně za pár let. A tak se po mém neúnavném nátlaku, vysvětlování, zasílání článků, videí z youtube, zavlečení paní ředitelky do prodejen zdravé výživy změnila tato běžná školka na školku se zaměřením na zdravé stravování! Jak hlásaly následně v září jejich nástěnky a webové stránky. Vypadalo to skoro jako vtip.

unnamed-3

Měla jsem z toho udělat pořad „před a po“ neboli před mým zásahem a po něm. Nutno podotknout, že to byla cesta nelehká, běh na dlouhou trať, ale stálo to za to. Paní ředitelka byla fajn osoba, odvážná udělat krok do neznáma a postavit se za dobrou věc, zejména pak hradbě tichého odporu v bílých zástěrách. Právě tyto tvůrkyně „báječných spotřebitelských košů“ si s cigaretou v ruce za rohem školky šuškaly o mně a o tom všem tak divoce, že to slyšeli i vrabci na vinohradských střechách a zdrhali. Nicméně věřím, že svou kapkou úsilí jsem přispěla ke spokojenosti mnoha dětí a rodičů, kteří o tom tehdy ani neměli páru, či jim jen chyběla víra, nadšení pro věc a vytrvalost. Mé děti následně odkráčeli z logistických důvodů do jiného státního zařízení, zvaného škola a školka. A vše mělo začít znovu… Uff.
Posun vpřed a revitalizace zastarlých praktik českého stravovacího systému ve školních/školkových jídelnách jsou naprostou nutostí myslím všude. Jasné už teď je, že impuls a vytrvalost musí vycházet od nás rodičů. Přece právě my chceme, aby se věci děly jinak, aby se zkostnatělý systém neuposkojivých stravovacích zvyků změnil v lepší, zdravější, osvětou políbený životní styl. Ne jídlo jako nutnost k přežití či jako droga uspokojující naše neuspokojené duše, ale jako pohon zdravých těl a myslí, obohacení našich smyslů a vjemů, kulturní prožitek, sjednocující a povznášející zároveň.

IMGP5886c
A kdy jindy, když ne teď, tohle učit naše děti a ukázat jim cestu z kola ven? Dříve, než je to kolo semele. Zlozvyk, nuda, lenost… To vše pak dítka vede k neuspokojivému životnímu stylu a následné nutnosti špeky či malé seběvědomí schovávat do xxl triček a mega kalhot, třeba. S tím pak souvisí i řada rozličných psychických problémů dětí i celých rodin. A jak tedy vliv nás rodičů posílit, když větší část dne jsou děti mimo domov a naše vlivy jsou stále menší a menší? Právě tlakem na instituce, které s nimi denně pracují a jejich těla i mysl ovlivňují.

unnamed-4

A kam tím vším mířím? Jak přispět ke zlepšení situace a zbořit tak mýtus o nutnosti pít mléko denně na „zdravé zoubky“, o mazání margarínu místo másla, neboť to se špatně rozetírá? Jak vymítit fakt, že k obědu nepatří džus, už vůbec ne z koncentrátu, že existuje i jíný čaj, než drť podřadného pikwiku s kilem bílého cukru. Že strašidelný Kostík plný barev, cukru a škrobů není vhodnou svačinkou pro žádného smrtelníka, natož dítě. Že na Velikonoce a Vánoce děti nepotřebují odměnit/otrávit postavičkou ala čokoláda plné ztužených tuků. Že ovoce a zelenina během dne do třídy patří. Ovšem, kdo by to pak uklízel a co když dítěti při hraní zaskočí/přeskočí, že?

junk-food
Existují JINÉ potraviny, jiné bohatší chutě, jiné skladby jídelníčku, bohaté výživově, ne jen pro bohaté. Nedostatek financí je omšelá věta, kterou se kde kdo ohání, avšak opak je pravdou. Řada polotovarů vychází ekonomicky dráž, než poctivě udělaný pokrm z lokálních surovin. Ve zmíněné školce před mým zásahem byl na konci kalendářního roku přebytek 7 tisíc korun, za který si údajně dámy z kuchyně nakoupily jídlo na Vánoce domů. To mi nečekaně odhalila těsně před dobrovolným odchodem paní hospodářka dané jídelny. To, že věda a poznání jdou kupředu a s ní i poznatky o vlivu kvalitních potravin na naše těla, nálady, mysl, energii, výkonnost, radost, je neodiskutovatelný fakt. Nebuďme lhostejní k tomu, co se dětem servíruje s naprostou samozřejmostí, trapnou konzervativností bez inovace a nápadu. A protože já jsem zapálená fanynka do těchto změn, chci se s vámi podělit o super vtipné a trefně cílené video právě na toto žhavé téma. Věřím, že vás osloví a pobaví.
Šiřte, sdílejte, shlížejte, ať to frčí mezi lidi dál…

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »