Dnes mám v hlavě téma, co nosí dětičky NA hlavě – teď nemyslím přikrývku hlavy, ale účes. Někdo si řekne, že naše milovaná koťátka jsou krásná, ať mají na hlavě cokoliv, třeba kýbl. A bude mít jistě pravdu. Nicméně to by nebyl můj článek, abych nezareagovala na toto téma trochu více do detailu.

Dobře upraveným střihem můžeme udělat fešáka téměř z každého kluka či muže. A s kvalitně opečovanými vlasy holčiček (více či méně obdařenými štědrostí matky přírody), můžeme také dělat divy. Nemusí jim být nutně 18 let, aby začaly chodit samy do kadeřnických studií s radikálními a progresivními požadavky na střih ala vyholená hlava nebo modrý melír. Stejně jako s vkusem pro krásno a estetično v oblasti odívání je třeba jemně a zlehka učit naše menší či větší drobečky pravidelné péči o vlásky, a to nejen jejich mytím. U toho jistě vše začíná, avšak nemělo by tam končit.
IMG_3998
Takže kam mířím? Voďte své děti do kvalitních kadeřnictví a pokud nejste „mistr světa amoleta“ v kadeřnické soutěži za poslední rok, nechte nůžky klidně ležet v šuplíku a používejte je dále jen na papírové vystřihovánky. I holicí strojky svých partnerů nechte spát a prostě jen najděte místo, kde jsou milí a vstřícní, a kde hlavně dobře stříhají ty malé vrtichvosty a neposedy. Bez svěrací kazajky, mám na mysli. Jde to jako všechno ostatní, s láskou, péčí, vtipem, i tady.

Vodím své děti od jednoho roku stříhat a vždy klidně seděly a do nedávna u toho běžně tzv. „hodily čelo“, v překladu po chvíli stříhání nebo po umytí usnuly a hlavičky jim klesaly do předklonu v křesle a já jim ji držela v dlaních na poslední doladění. Takže si u toho krásně zarelaxovaly, žádný křik, smýkání či stres to nebyl nikdy. Mám asi štěstí.

Jsou ovšem jistě i jinak rozjeté ratolesti, které vidina mytí a sezení v křesle rovnou děsí a opocení rodiče se bojí jen na návštěvu salonu pomyslet. Nebojte se, já jsem totiž možná objevila řešení i pro vás.
IMG_6458
Již pár let na mateřské jsem přemýšlela nad vhodným podnikatelským záměrem a napadlo mne stylové dětské kadeřnictví. Při pohledu na dětské účesy na hřišti, kde každý chlapeček ma vyholenou hlavu a maximálně dlouhou ofinu či ocásek ala zamrzlý fotbalista, jsem přemýšlela, proč se nevkládá více invence do kreativity s těmi malými hlavičkami, které zatím neprotestují a můžou si vzhledem ke svému nízkému věku v různých fázích dovolit různě kreativní účesy. Holčičky mají výhodu větší, dlouhé vlásky jim většinou sluší a milují je díky pestrosti doplňků, kterých je na trhu více, než je zdrávo.

Nicméně mě okolí zrazovalo od mé víry vyplnit díru na trhu, až jsem teď po letech zjistila, že existuje paní, která právě tento business otevřela někde na okraji Prahy a udělala přesně to, co děti potřebují.

Vtipně, barevně, se zájmem o věc a cílovou skupinu vytvořila prostředí lákavé a nenásilně tak podpořila v dětech zájem o tuto službu. Otevřela prostě dětské kadeřnictví, místo křesel zapojila autíčka, zvířátka a pestré barvy.
IMG_5581
Nutno podotknout, že mi z toho spadla čelist. Posmutnila jsem, že jsem nebyla já ta první. Že jsem neměla odvahu překonat černé vize kamarádů a měla do toho tehdy skočit po hlavě.

To je ale na jiné téma, na jiný článek třeba někdy jindy.

Krásný jarní čas a vstříc novým účesům!