Zpravidla ženská mánie po útlé a křehké postavě může nabrat špatný směr a zprvu neškodná touha být krásnější se změní v neukočírovatelný boj s vlastní vůlí a vlastním tělem.

Boj s poruchami příjmu potravy je vždy tak trochu nerovný, hlavní problém totiž tkví „v hlavě“. A jen a jen osoba, v jejíž hlavě se problém odehrává, si může uvědomit, jak moc si ubližuje, a jen sama se může rozhodnout to napravit. Jistěže, v klíčových okamžicích můžou pomoci blízcí a jejich podpora, hlavní rozhodnutí a zlom je však na nemocné.

O poruchách příjmu potravy jsme si tak trochu něco říkali už dříve. Nyní se ale zaměříme na ženy a dívky, které si kromě svých problémů navíc vedou blogy. Ony Pro ana a Pro mia blogy jsou totiž geniální deklarací jejich nemoci a pokud byste si vyčlenili čas projít si nějaký blog od nejstaršího až k nejnovějšímu příspěvku, dobrali byste se zřejmě i celkem přesného obrazu o vývoji poruchy.

Měly by takové blogy vůbec být přístupné?

To je otázka. Na jednu stranu je jejich nebezpečí zjevné. Stejně motivované uživatelky si otevřeně vyměňují informace o tom, jak co nejrychleji zhubnout a jak efektivně překonat pocit hladu. Navíc blogy většinou obsahují dosti nereálné představy o vzhledu krásného ženského těla, ideálem dejme tomu pro 165 centimetrů vysokou postavu je hmotnost kolem 42 kilogramů. Podle uživatelek z těchto blogů.

Blogy obsahují detailní informace o každodenním stravování jejich majitelek (snídaně: čaj, svačina: nic, oběd: jablko, večeře: nic, a podobně), mohly by tedy posloužit jako studnice zcestných informací a lákadlo pro další mladé slečny, které si rychlým zhubnutím slibují napumpování sebevědomí.

Na druhou stranu díky informacím a osobním příspěvkům na těchto blozích mohou zdraví, normálně se stravující lidé pochopit alespoň zčásti, co se odehrává v hlavách dívek postižených anorexií. A to je docela klíčové pro to, aby pak třeba jejich blízcí věděli, jak nemocní přemýšlejí a jak by se jim dalo pomoci.

2 rajčata denně = výčitky?!

Některé z blogů jsou opravdu extrémní. Za nedodržení hladovění se pisatelky tvrdě trestají. Neříkám, že si za nenasytné sežrání poloviny vynikajícího babiččina dortu tu a tam nenaordinuji lehčí stravu a více pohybu, ale trestat se za snězení dvou oplatek k obědu? To už opravdu nemá moc co do činění se zdravým přístupem k životu a jídlu.

Pojďme se tedy podívat na některé (alarmující) úryvky z těchto blogů.

Zdroj: proanamylife.com
Zdroj: proanamylife.blog.cz
02
Zdroj: rooftops.blog.cz
Zdroj: beauty-n-skinny.blog.cz
Zdroj: beauty-n-skinny.blog.cz
04
Zdroj: beauty-n-skinny.blog.cz
Zdroj: pro-ana-hubni.blog.cz
Zdroj: pro-ana-hubni.blog.cz
Zdroj: klarissa.webgarden.cz
Zdroj: klarissa.webgarden.cz

Foto: Pixabay