Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone
JOY aneb splněný americký sen v podobě revolučního "chytrého mopu"
63%Overall Score
EYEmag60%
CSFD66%

Snímek můžeme nazvat také „Jak obyčejná žena z předměstí díky chytrému mopu s třásněmi ke štěstí přišla“. V podstatě taková ta „Chytrá horákyně let devadesátých“ .

Filmy s přídomkem „natočeno podle skutečné události“ jsou s určitou platností hlavním magnetem pro diváky. I přes nám všem známý fakt, že filmové zpracování se od reálné předlohy často vzdaluje na hony daleko a druhou část tvoří bezbřehá fantazie scénáristů, hrají tyto filmy „prim“, co se diváckého zájmu týče. Nutno uznat, že letošní rok pro nás přichystal slušnou dávku v podobě „based on a true story“ snímků. Nejinak tomu bylo i v případě filmového zpracování příběhu o americké vynálezkyni Joy Mangano režiséra Davida O. Russella.

Od samého začátku filmu nás příběhem provází hlas babičky hlavní představitelky. Forma vyprávění v nás v jisté míře může vyvolat dojem pohádkově laděného kýče o tom, „jak dívka z chudých poměrů ke štěstí asi přišla“. Přes zbytečně roztahaný děj v první půlce filmu však na sebe svižné tempo, i díky dynamické a důmyslné kameře s nesčetnými záběry na detail, nenechá dlouho čekat a druhá půlka příběhu nás rázem vtáhne do mašinérie podnikatelské vypočítavosti, intrik ze strany lidí, u kterých by je (nejspíš) málokdo z nás čekal, včetně potencionální možnosti ztráty domova. Hrdinka se vskutku setká se situacemi, které by asi jen málokdo ustál tak, jako ona.

stunning-portraits-from-the-2016-golden-globe-awards-9

Hlavní hrdinka filmu Joy (Jennifer Lawrence – Hunger Games, X-Men, Terapie láskou) je ukázkovým příkladem ženy, které osud nadělil do cesty vše, kromě spokojeného a klidného života. Všem dobře známý scénář nadějné studentky, která se zamiluje, v tomto případě, do nadějného zpěváka (Édgar Ramírez), který, jak sám o sobě říká, „chce být druhým Tomem Jonesem,“ nechá školy a pořídí si děti, najdete i v tomto snímku. Podstatným faktem zůstává, že scénář v tomto případě, co se dětství hlavní hrdinky týče, je spíše fantazií samotného scénáristy. Reálná Joy Mangano ve svých biografiích uvádí poznatky až ze své druhé poloviny života. Nakolik je tedy dětství a ztvárnění místy velmi absurdních, povahových rysů členů rodiny ve filmu popravdě ztvárněno, ví asi jen ona sama. Samotná Mangano na premiéře snímku přiznala, že je z mystifikace své osoby nadšená.

První polovina filmu těží z velké části na tehdejší popularitě absurdních mýdlových oper, které se pyšnily vysokou sledovaností něčeho, čemu se říká „ztráta (tak jde) čas(u)“ – příběhy vzdalující se realitě, jak jen to bylo možné, průměrné herecké výkony a především „neverending story“. Sledováním nekonečných příběhů zasvětila život i její matka, která „se tímto způsobem skrývá před celým světem.“ Ano, ta rodina je vskutku výstřední.

Joy, jakožto žena, která se musí ohánět, co jí síly stačí, v případě zajištění svých dětí a péče o tak trochu výstřední rodinu, přijde, poháněná motivací ze strany své babičky, na nápad tzv. „chytrého mopu“ – výdobytek, který pomůže ženám po celém světě „udržet chod domácnosti čistý, bez zbytečně mokrých rukou“. Cesta k samotné realizaci je však dlouhá a více než trnitá. Zlom nastane v době, kdy se setká se samotným a na první pohled nekompromisním představitelem sítě QVC – Neilem (Bradley Cooper– Nesvatbovi, Yes man, Americký sniper), který ji otevře dveře do zákulisních praktik populárního teleshoppingu („Jde tu hlavně o ruce a o hlas.“). Kdo z vás si ještě vzpomene na porevoluční boom tzv. teleshoppingů, u nás asi nejvíce spojených s tváří Horsta Fuchse, vězte, že tento snímek nahlédne detailně pod pokličku i tohoto (show)businessu.

Reálná Joy Mangano v reklamním spotu z roku 1996

Lawrence a Cooper si spolu zahráli již několikrát (Terapie láskou, Špinavý trik, Serena). Nejinak tomu bylo i zde, kdy režisér David O.Russell vsadil na chytrou kartu v podobě této osvědčené herecké spolupráce.

Zajímavým faktem je, že reálná Joy Mangano se proslavila až ve středním věku. V tomto filmu ji však ztvárňuje teprve 25 letá Lawrence a nutno uznat, že zde, stejně jako v Terapii láskou podává obdivuhodný výkon (za což byla oceněna Zlatým glóbem na letošním předávání televizních a filmových cen v kategorii nejlepší ženský herecký výkon – filmová komedie/muzikál).

Po jejím boku se v roli otce představí Robert de Niro (Mafiáni, Taxikář, Vrtěti psem), který zde „překvapivě“ ztvárňuje jak jinak než negativní roli. Nutno uznat, že v nich opravdu vyniká. Bohužel v této podobě je jeho postava spíše do počtu. Spolu s ním si ve snímku, jakožto nejlepší kamarádka Joy, zahrála i jeho nevlastní dcera, Drena De Niro (Stážista).

Ačkoliv se, k mému nepochopení, příběh řadí do žánru komedie/drama, zjevný náznak humoru tady v žádném případě nenajdete. Jedná se čistě o komorně laděné drama.

Joy není vyloženě špatný snímek, nicméně již po prvním shlédnutí na něj nejspíš zase brzy zapomenete.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

Komentáře obsahující útoky na třetí osoby, linky na externí zdroje (URL) a taky komentáře neobsahující názor k tématu článku nebudou publikovány. Děkujeme za pochopení a přejeme plodné diskuze.

« REKLAMA »