Tři, dva, jedna – tradá! Vítejme v novém roce! Začátek každého dalšího roku nám skýtá možnost nového začátku. Prakticky každý z nás už si zkoušel dát novoroční předsevzetí, proč by taky ne? Ovínění, v dobré společnosti a v půlnočním opojení příchodem nového roku s velkýma očima slibujeme nesplnitelné nejen svým blízkým, ale také sobě.

S prvním lednem se na nás už tradičně vychrlí spousta rad a takřka vědeckých postupů, kterak si s úderem silvestrovské půlnoci vybudovat lepší život, změnit zaběhnuté návyky a odbourat letité zlozvyky. Každý rok si slibujeme, že tentokrát už určitě svých vytyčených cílů dosáhneme, přestaneme pít, kouřit, zhubneme, zkrásníme a budeme šťastní a zdraví. Já osobně už po týdnu, co si tahle všechna krásná přání vysním, propadám depresi. A tak jsem se letos rozhodla, že se na nějaké sliby vybodnu, protože to prostě nefunguje.

Sydney+Celebrates+New+Years+Eve+vOpJs8cclb_l

Tentokrát už fakt budu lepší

Například moje oblíbená spolužačka si s každým novým rokem slibuje, že začne poctivě studovat, plnit své studijní úkoly a že bude poctivě chodit na všechny přednášky, které si v euforii zapíše. Její růžové vyhlídky se rozplývají zhruba po druhém dni nového semestru. Poznámkový blok a účast na přednáškách zcela přebíjejí lákavější aktivity. A tak s koncem každého semestru prosí všechna možná božstva, docenty, magistry, profesory a v krajních chvílích pomalu také kolemjdoucí na ulici, aby se na škole udržela ještě alespoň další tři měsíce.

Když pak nějakým zázrakem propluje do dalšího semestru, nastává recidiva. Má vlastně takový soukromý „Nový rok“ dvakrát v průběhu toho kalendářního. I na konci srpna si zpravidla slibuje, že ke svému studiu nastoupí odpočatá a zodpovědná – a ejhle! Za tři měsíce už se zase houpe nad propastí vyhazovu a hořekuje nad svou laxností, pláče nad rozlitým mlékem a v slzách se snaží lepit utržené ucho ke džbánu, s nímž tak dlouho chodila pro vodu.

new-years-day-1054594_1920

No, tak to zase neklaplo

Na tohle demotivující dno padáme skoro všichni, kdo s prvním lednem teatrálně odhazujeme krabičky cigaret, vyléváme zásoby alkoholu do výlevky ve dřezu nebo hystericky skupujeme posilovací stroje a další pomůcky, s jejichž pomocí budeme krásní, štíhlí a zdraví. Jenže ono to nepřichází. A když se kýžený efekt nedostaví zhruba do deseti minut, pokládáme to. Tak nic, zase příští rok. Vlastně ani pořádně neznám nikoho, kdo by si dal novoroční předsevzetí a vyplnil ho do posledního detailu. S přáteli se svým snahám o nalezení našeho lepšího já spíše smějeme.

Když nad tím ale tak přemýšlím, možná nakonec jednu osobu, která své předsevzetí uchopila pevně do svých rukou a vyplnila jej, znám. Prvního ledna se moje tehdy nešťastná, opuštěná a nezadaná známá s pořádnou kocovinou zařekla, že se do konce roku vdá. Začátkem března nám představila přítele, v dubnu se k němu nastěhovala, v červnu nám rozeslala fotky ze svatby a v červenci si změnila příjmení na Facebooku. Tak nevím, kdo umí, ten asi opravdu umí. Já jsem si včera na znamení příchodu nového roku alibisticky pustila na Youtube třicetiminutový workout s Jillian Michaels, poctivě jsem ho celý zhlédla a zajedla pořádně „tlustým“ jídlem.