Zdá se, že zastánci předností multitaskingu mohou být spokojeni: schopnost dělat všechno a pokud možno současně prý není tak nereálná, jak by se zdálo. Alespoň ne pro náš mozek. Není to poprvé, co se vědecké studie zabývají vedlejšími účinky přetíženosti stimuly na náš mozek; jejich autoři v nich ale zároveň vyjadřují znepokojení, píše italský deník Corriere della Sera.

Neurovědec Daniel Levitin z kanadské McGillovy univerzity je autorem publikace The Organized Mind: Thinking Straight in the Age of Information Overload (Organizovaná mysl: jak si zachovat jasného ducha v éře záplavy informací). V článku zveřejněném v britském listu The Guardian pak píše, že multitaskingem se stáváme méně výkonní a že to vyčerpává mozkové funkce. „Děláme práci deseti různých osob, přitom se snažíme udržet krok s naším životem, dětmi a rodiči, přáteli, kariérou, zálibami a oblíbenými televizními pořady,“ píše Levitin.

books-918521_1920

„Přestože si myslíme, že děláme několik věcí zároveň, je to jen ďábelská iluze. Když si lidé myslí, že dělají multitasking, ve skutečnosti jen velmi rychle přecházejí od jednoho úkolu ke druhému. To se však děje na úkor našich poznávacích funkcí. Když si myslíme, že plníme zároveň několik funkcí, stáváme se méně výkonnými,“ uvádí Levitin.

Četné studie ukázaly, že multitasking zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu a adrenalinu, hormonu stresové reakce „útok nebo útěk“, které mohou nadměrně stimulovat mozek a vyvolat jeho zamlžení nebo chorobné myšlenky. „Multitasking vytváří bludný kruh závislosti na dopaminu a to vede k tomu, že mozek ztrácí schopnost soustředění a hledá vnější stimuly. Oblast mozku, kterou velmi potřebujeme k tomu, abychom se na daný úkol plně soustředili, se snadno naruší,“ říká Levitin.

Glenn Wilson z londýnského Gresham College používá termínu infomanie. Jeho výzkum ukázal, že v situaci, kdy se člověk snaží soustředit na nějaký úkol a zároveň mu přichází e-mail, může klesnout inteligenční kvocient (IG) o deset bodů. A přestože mnozí přikládají četné pozitivní účinky marihuaně, mimo jiné větší kreativitu a snížení bolesti a stresu, je potvrzeno, že její hlavní složka kanabinol aktivuje kanabinoidní receptory a ovlivňuje naši schopnost soustředit se na různé věci zároveň. Wilson prokázal, že ztráty poznávacích funkcí způsobené multitaskingem jsou ještě vyšší než ty, které vykazují kuřáci konopí.

calculator-385506_1920

Russ Poldrack z americké Stanfordovy univerzity zjistil, že při procesu učení, při němž dochází k multitaskingu, směřují nové informace do špatné části mozku. „Jestliže se student učí a zároveň se dívá na televizi, pak získané informace směřují do striata, oblasti mozku specializované na zapamatování nových procedur a schopností, nikoli však faktů a myšlenek. Při učení bez zapnuté televize směřují informace do hipokampu, kde jsou uspořádány a klasifikovány,“ uvádí. „Lidé nemohou dost dobře dělat multitasking, a jestliže to tvrdí, klamou sami sebe,“ říká Earl Miller z Massachusettského technologického institutu.

Řím 14. prosince (ČTK/Corriere della Sera)