Neuměli zpívat, neuměli moc hrát, neměli žádnou vizi, a přesto se stali impulzem, který spustil revoluci v rockové hudbě. Řeč je o britské kapele Sex Pistols, která se stala ikonou punkové vzpoury – ač existovala jen necelé tři roky, natočila pouhé čtyři singly a jedno studiové album. Skupina si na vystoupeních nebrala servítky, z čehož pramenily výtržnosti i problémy s úřady. Od prvního koncertu Sex Pistols uplyne 6. listopadu 40 let.

Vznik kapely byl v podstatě odpovědí na existenci „příliš učesaného“ anglosaského rocku a popu poloviny 70. let. Punk převrátil hudební scénu doslova vzhůru nohama. Byl programově „neumělecký“, krátké skladby měly primitivní melodie a kritické texty plné černého humoru byly srozumitelné všem naštvaným mladým lidem z ulice. Sex Pistols dostávali své příznivce do varu údernými vypalovačkami jako Anarchy in the U.K. nebo God Save the Queen.

pistols2

Historie skupiny se začala psát v roce 1975 v Londýně; partu tvořili zpěvák John Lydon (alias Johnny Rotten; 59), kytarista Steve Jones (60), bubeník Paul Cook (59) a baskytarista Glen Matlock (59). Ten byl posléze vyhozen, podle jedné z verzí údajně kvůli své přílišné zálibě v Beatles. Nahradil ho Sid Vicious, hudebně sice horší, ale více ladící s provokativní image kapely. Šedou eminencí „Pistolí“ byl pak manažer, performer a oděvní návrhář Malcolm McLaren.

A právě do jeho butiku s „anti-módou“, který provozoval s Vivienne Westwoodovou, zavítal v srpnu 1975 i Lydon. A jak později řekl Jones: „Na Johnovi bylo něco zvláštního, ale když mluvil, byl opravdový kretén – ale chytrý.“ Každopádně vzbudil pozornost a dostal nabídku na místo zpěváka vznikajících Sex Pistols. A aby byla jeho image dokonalá, změnil si jméno na Johnny Rotten (v překladu prohnilý či zkažený). Inspirací mu prý byl neutěšený stav chrupu.

Další osud kapely brzy připomínal zběsilou jízdu – skandální koncerty, výtržnosti, vulgární urážky v televizi i protesty šokované veřejnosti. „Bože, ochraňuj královnu a tenhle fašistický režim,“ křičel do mikrofonu Rotten a Anglie nevěřila svým uším. Za Sex Pistols zůstaly ale také statisíce prodaných singlů s písní God Save the Queen z roku 1977, v níž obsažená fráze No Future (Žádná budoucnost) se stala mottem celého punkového hnutí.

V říjnu 1977 skupina natočila první i zároveň poslední album s názvem Never Mind the Bollocks a v lednu následujícího roku vyrazila do USA. Turné provázely organizační problémy, hlavním zdrojem komplikací byli však sami muzikanti. Především Vicious se pod vlivem drog vymykal kontrole a znechucený Rotten oznámil svůj odchod. Konec „punkových pionýrů“ byl trpký – muzikanti se rozhádali s McLarenem, kterého obvinili, že je okrádal, a začali se soudit.

Kapela se rozpadla v roce 1978. Tragicky skončil Vicious, který se v únoru 1979 předávkoval heroinem, když nedlouho předtím byl zatčen pro podezření z vraždy své přítelkyně Nancy Spungenové. Sex Pistols se v pozdějších letech dali ještě několikrát dohromady, aby podnikli společná turné. V roce 1996 se tak „resuscitovaná“ kapela představila i v hale na pražském Výstavišti. „Jistěže jsme našli společný důvod k hraní. Tím jsou vaše peníze,“ řekl suše Rotten.

On byl také tím, kdo dokázal v éře po Sex Pistols nejvíce uspět. V roce 1978 založil kapelu Public Image Ltd. (PiL), která nabídla zvuk dost vzdálený punkovým výkřikům: experimentálnější, založený na pomalejších temných basových rytmech, spojující avantgardní rock, reggae i noise. Podle Lydonových slov se teprve PiL stala jeho „první láskou“, s níž měl pocit, že může vyjádřit emoce. Z desítky alb skupiny je zřejmě nejvíce oceňováno Metal Box (1979).

Punk však nebyli jen Sex Pistols – již před nimi vznikli v USA Ramones, jejichž album z roku 1976 je považováno za první punkovou desku. Vedle nich se prosadili například The Clash, The Damned, v dalších vlnách pak The Exploited s „číry“ na hlavách, americká ostře politická kapela Dead Kennedys a nebo pozdější generace neopunkových kapel jako The Offspring a Green Day.

Londýn/Praha 4. listopadu (ČTK)