Fanoušci ragby mají v posledních týdnech sportovní svátek, který se blíží do velkolepého finále. Už zítra se odehraje rozhodující zápas, v němž se dozvíme, kdo usedne na trůn mistra světa. Ať už fandíte Novému Zélandu nebo Austrálii, v sobotním derby se udála velká věc.

Finále mužů ve sportu, který jednoznačně patří mezi nejmaskulinnější svého druhu, povede Nigel Owens, Welšan, který se netají svou homosexuální orientací. Owens je jedním z nejuznávanějších sudích v ragby, v londýnském finále bude pískat již svůj 68. mezinárodní duel. Zároveň je i velmi respektovaným, což potvrzují slova novozélandského reprezentanta Granta Foxe: „Nigel je pro mě nejlepší rozhodčí na světě. Pokud chcete vidět opravdový spektákl, je třeba nechat ragbisty hrát. A on ukázal, že je výborný v tom, aby měla hra spád.“
Owensova popularita vzrostla i poté, co během šampionátu v přímém přenosu řekl skotskému hráči Hoggovi na jeho simulování: „Jestli chceš předvádět toto, přijď sem za dva týdny.“ Zápas se totiž hrál na stadionu Newcastlu United, tedy fotbalového mužstva anglické ligy.

Lámání ledů v mužském sportu

V médiích se nejčastěji dočteme o rasistických a extremistických projevech fanoušků na adresu hráčů tmavé pleti. O rasové nesnášenlivosti mezi samotnými sportovci nemůže být ani řeči. Co však otázka homosexuality v mužském sportovním světě? Přece jen, něžnější pohlaví se dokáže s tímto tématem poprat o něco kultivovaněji než ošklivější polovička světa.
Mezi muži slovo gay mnohokrát představuje označení v negativním slova smyslu. Celkově vzato, celá problematika je odsouvána do pozadí a v médiích se o ní dočteme jen sporadicky.

Frank Lampard v tom má jasno

Bývalá hvězda Chelsea a anglické reprezentace, Frank Lampard, byla postavena před otázku, zda vůbec někdy bude anglická veřejnost připravena čelit problematice gayů v Premier League. „Myslím si, že názor, že je to chlapská hra, a nemožnost o tom diskutovat je přežitek z minulosti. Musím říct, že hra se celkově mění. Probíhá mnoho kampaní a postupná změna je patrná i v šatnách. Opravdu rád bych viděl někoho, kdo se přizná, a ostatní s ním budou jednat s respektem.“

owens
Hráči se přiznávají až po skončení kariéry

Většina sportovců se přiznává k homosexualitě až po ukončení kariéry. Tímto způsobem se však tabuizované téma bohužel neposouvá vpřed. Učinil tak například i Thomas Hitzlsperger, který hájil barvy Evertonu, West Hamu a Aston Villy v Premier League a nastoupil za německou reprezentaci v padesáti dvou zápasech.
„Být gayem je téma, které je ve fotbale ignorováno a není seriózní ani v šatně. Nikdy jsem se nestyděl za to, kdo jsem, ale ne vždy bylo snadné být v šatně s dvaceti spoluhráči a poslouchat vtipy o gayích. Dovolíte to jen do té míry, dokud jsou vtipné, ne urážlivé,“ řekl sám Hitzlsperger.

owens2
Počet přiznání přibývá, stále jich je ale málo

V roce 2013 se přiznal k homosexualitě anglický fotbalista Robbie Rogers prostřednictvím prohlášení na svých stránkách. V témže roce vyšel v americkém magazínu Sports Illustrated rozhovor s Jasonem Collinsem, hráčem NBA, v němž se také přihlásil ke komunitě LGBT. Zároveň se stal prvním aktivním mužským sportovcem, který tak učinil v rámci čtyř největších soutěží v USA a Kanadě (NHL, NBA, MLB, NFL).
Sport, tak jak každodenní život, prochází vývojem. Dnes, v 21. století, dostávají xenofobní vyjádření na adresu LGBT komunity ve společnosti stále mnoho prostoru. Když se však spojí odvaha a profesionalita s vůlí posunout věci vpřed a nebát se přijmout odpovědnost v rozhodující pozici, tak jako v případě Nigela Owense, svět mužského sportu se může opět posunout na kvalitnější úroveň.

Zdroj: independent.co.uk