Není pochyb o tom, že více než 50 let amerických sankcí si vybralo značnou daň na kubánských továrnách, bankovním systému či nemocnicích. Ale pro kubánské fanoušky amerických filmů a seriálů to byla dost bezstarostná jízda. Stačí si nalistovat televizní program v deníku kubánské komunistické strany, listu Granma, a uvidíte, že v hlavním vysílacím čase běží opakování Odložených případů, Bořičů mýtů a dokonce i Show Jerryho Seinfelda.

Ve vládou vlastněných kinech se aktuálně promítají například Želvy Ninja, Toy Story 2: Příběh hraček – ve 3D formátu – a dost příhodně také Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna. Nic z toho přitom nezískalo vysílací licenci, natož aby za to Kuba odpovídajícím způsobem zaplatila.

oldtimer-642925_1920

Havana nemá prakticky žádné výčitky svědomí vůči pirátskému vysílání dobrých programů svého dlouhodobého nepřítele, který za pomoci sankcí dusí její ekonomiku.

Washington a Havana obnovily diplomatické vztahy letos v červenci, ale znovu vybudovat vzájemný respekt vůči autorským právům, obchodním značkám a dalšímu intelektuálnímu vlastnictví je jedním z problémů, které je stále potřeba dořešit. Kubánští činitelé uvádějí, že americké sankce jsou nadále tak omezující, že zahajovat jakékoli diskuse o ochraně autorských práv by bylo značně předčasné.

beach-652119_1920

„I kdyby byla Kuba ochotna platit a měla peníze na zaplacení vysílacích práv, nemáme zatím žádný prostředek, jak tyto finance převést,“ říká Ana Teresa Igarzaová, ředitelka projektu kubánské zóny volného obchodu Mariel, jež usiluje o zahraniční investice. Reagovala tak na omezení, která Washington uplatňuje vůči kubánským bankám a která se týkají používání americké měny.

Kuba je signatářem hlavních mezinárodních dohod chránících práva intelektuálního vlastnictví a odborníci na obchodní vztahy se shodují, že vláda Fidela a později Raúla Castra všeobecně odvedla dost dobrou práci při prosazení ochrany amerických produktů a značek, jako je například Coca-Cola a Nike.

S mediálním obsahem je ovšem nakládáno poněkud jinak. Možná proto, že socialistický duch pokládá kulturní díla – a také farmaceutické průlomové objevy – za prostředky veřejného blaha.

Televizní pořady na ostrově nepřerušují reklamy a stejně jako koncerty či sportovní zápasy, jsou i vstupenky do kina prakticky zdarma. Takže se nedá říct, že by kubánská vláda sklízela z disneyovských filmů a dokumentů z kanálu Discovery nějak enormní zisk.

Dalším možným faktorem vysvětlujícím benevolentní chování Kuby vůči autorským právům může být nesouhlas Kuby s vysíláním rádia a televizní stanice Martí – obojí financuje americká vláda a prostřednictvím nich se na ostrov, kde jsou televizní a rozhlasové vlny pod přísnou kontrolou vlády, dostávají proticastrovské zprávy a komentáře.

A krom toho, vysílání amerických pořadů v kubánských kinech a televizi i tak s přehledem válcují zruční kubánští paliči, kteří naprosto otevřeně prodávají pirátské verze DVD či CD nahrávek, anebo filmy stažené na flash či harddisk. Ty po Kubě volně kolují a úřady nad tím rády přimhouří oči.

Havana 28. října (ČTK/The Washington Post)