Je nenasytná touha hromadit peníze, ale nejen peníze, lidskou přirozeností, anebo patologickým jevem? Ať už je to jakkoli, rozhodně komplikuje život.

Na lakotu a nenasytnou žádostivost hromadit majetek lze pohlížet jako na extrémní a nemorální podobu egoismu ve vztahu k druhým, ale také jako na jeden z hlavních motorů ekonomického rozvoje. Jsou charakterizovány jako poruchy normální touhy vlastnit, která se stává přemrštěnou a nekontrolovatelnou.

mockup-865115_1280

Nenasytné žádostivosti a lakotě zasvětil svůj výzkum tým nizozemských a ruských psychologů, jejichž studii publikoval časopis British Journal of Psychology. Podle vědců jde o silnou touhu po větším bohatství, majetku, moci a tak podobně ve vztahu k potřebám jednotlivce. Nenasytná žádostivost je interpretována negativně, neboť je považována za zdroj defraudace, korupce a dokonce i za příčinu válek.

„Podle předmětu zájmu se nenasytná žádostivost může projevovat v podobě lakoty, chtivosti či chlípnosti,“ uvedli vědci. Všechna náboženství ji odsuzují: pro křesťany je lakota jedním ze sedmi hlavních hříchů a svatý Pavel tvrdil, že láska k penězům je zdrojem všeho zla. Pro buddhismus je lakota jedním ze tří jedů, které vytvářejí špatnou karmu. Nicméně jsou psychologické školy, které považují lakotu za základní prvek lidské přirozenosti a soudí, že jsme víceméně všichni do jisté míry lakotní.

„Někteří autoři tvrdí, že žádostivost je pro lidské blaho životně důležitá, že jde o důležitý vývojový rys,“ vysvětluje doktorka Terri Seuntjensová z nizozemské Tilburgské univerzity, která tým vědců vede. „Osoby, které mají dispozice k tomu, aby vydělávaly a hromadily co možná nejvíce zdrojů, mají teoreticky vývojovou výhodu,“ citoval ji italský deník Corriere della Sera.

money-163502_1280

Lakomec však zřídka bývá šťastný, právě proto, že jeho žádostivost je nenasytná. Taková osoba nikdy nemá dost. Podle některých vědců, autorů studie publikované loni v Journal of Travel Research, to právě byla zaslepená žádostivost, která vedla k tomu, že se někteří bankéři chovali riskantně a vyvolali finanční krizi.

Tématem nenasytné žádostivosti se často zabývá psychoanalýza. „Těžko se však někdo obrátí na psychoanalytika proto, že si cítí být lakomý,“ říká doktor Walter Bruno z Italské společnosti pro psychoanalýzu. „Stává se ale, že při léčbě z jiných důvodů vyjdou najevo charakterové rysy, které lze označit za lakotu nebo nenasytnou žádostivost. Nejde ani tak o to, zda jsou nenasytná touha hromadit a lakota symptomy psychického onemocnění, či zda jsou smrtelným hříchem, jako o to, abychom se tázali, proč se tyto charakterové rysy projevují tak extrémním způsobem,“ dodává doktor Bruno.

diamond-316610_1280

Nenasytná žádostivost se může týkat různých objektů, zejména však peněz, jídla a sexu. Penězům se přikládá moc poskytovat svobodu a bezpečnost, moc změnit život či projevit navenek úspěch jedince. Není divu, že se pro někoho peníze mohou stát drogou. Stephen Lea a Paul Webley z Exeterské univerzity v Británii označují peníze jako „poznávací drogu“.

„Peníze mohou představovat přirozenou pobídku na poznávací úrovni a z toho přinejmenším částečně plyne jejich motivační síla. Výzkumy z oblasti prudce se rozvíjející neuroekonomie již ukázaly, že přítomnost peněz aktivuje specifická centra v mozku,“ uvádějí.

Řím 16. října (ČTK/Corriere della Sera)