Se svým minaretem a mauzoleem s kuželovitou kupolí tvoří Kunja-Urgenč jednu z hlavních etap slavné Hedvábné stezky ve středoasijském Turkmenistánu. Země by toto kulturní dědictví ráda učinila turistickou atrakcí, ale tuhá byrokracie tomu brání. „Lidé sem přicházejí z daleka, z Austrálie, z Nového Zélandu nebo z Chile,“ chlubí se průvodce turistů Aman Amanov.

I náš magazín už dříve psal o tom, že Turkmenistán je desátým nejméně navštěvovaným státem světa. Přehled všech států najdete zde.

Městečko leží asi 480 kilometrů severně od turkmenské metropole Ašgabatu. Bývalá bašta muslimské dynastie Chórezmů byla vystavěna na rozvalinách mocné Seldžucké říše.

Ačkoli městečko Kunja-Urgenč srovnala v roce 1221 se zemí Čingischánova armáda, zůstalo jednou z hlavních etap Hedvábné stezky a turistů ve Střední Asii. Než ale mohou turisté Kunja-Urgenč obdivovat, musejí nejprve překonat úklady turkmenské byrokracie. Bývalé sovětské republice vládne železnou rukou prezident Gurbanguli Berdymuhamedov. Jde o jednu z nejvíce izolovaných zemí světa a o jednu z nejchudších v regionu.

turkmenistan

Aby turista mohl vkročit na turkmenskou půdu, má dvě možnosti: buď získat tranzitní vízum na pět dní, což je vzhledem k velikosti území málo, nebo turistické vízum, které ho zavazuje, aby využíval jen služeb průvodce pověřeného úřady.

„Turkmenské vízum bylo nejnepřístupnější ze všech,“ stěžuje si turistka Charlie Grossová, která strávila půl dne na úřadech, když chtěla v roce 2012 vstoupit do Turkmenistánu z Ázerbájdžánu. Grossová se účastní Rallye mongol, což je automobilový závod na 10 tisíc kilometrů, pořádaný ve prospěch humanitárních organizací. S desítkami dalších turistů vyrazila ze západní Evropy s cílem dostat se do Mongolska.

„Lidé jsou tam báječní, cestou nám všude nabízeli melouny,“ citovala ji agentura AFP. „V každém okamžiku tam jste ale konfrontováni s neoblomnou byrokracií,“ říká.

Podle posledních dostupných údajů z Turkmenistánu z roku 2005 navštíví Kunja-Urgenč ročně na 3 tisíce zahraničních turistů. To je velmi málo ve srovnání s tím, že tuto lokalitu ročně zhlédne 200 tisíc Turkmenů.

Do celého Turkmenistánu podle zdroje z vládního výboru pro turistiku přijede ročně 12 až 15tisíc turistů z více než padesátky zemí, sotva o něco více než za sovětských časů. Turkmenistán má pět milionů obyvatel. Turkmenská vláda však ujišťuje, že chce rozvíjet turistiku podél Hedvábné stezky, jejíž nejslavnější města, jak je Samarkand, Buchara a Chiva, leží v sousedním Uzbekistánu.

Turkmenistán je významným vývozcem zemního plynu, nyní ale trpí poklesem cen této suroviny. Proto hledá nové zdroje deviz, zejména v oblasti turistiky. „Máme vůči našim předkům povinnost nejen zachovat bohatství, ale také je co nejvíce zpřístupnit ostatnímu světu,“ řekl prezident Berdymuhamedov v poselství citovaném v brožuře pro turisty.

Ale jak zdůrazňuje expert na Střední Asii na Glasgowské univerzitě Luca Anceschi, jen otevřenější Turkmenistán může doufat, že se stane vyhledávanou turistickou destinací. Systém turkmenských víz je podle něho jedním z nejsložitějších na světě. „Narušení izolace země mohou veteráni turkmenského režimu posuzovat jako zdroj nestability,“ uvádí.

Turkmenistán chce ale rozvíjet turistiku určenou milovníkům silných zážitků a přírody, a také lákat turisty na svou Bránu do pekla – obrovský kráter chrlící už přes 40 let oheň uprostřed pouště Karakum. Počet turistů toužících spatřit tento úžasný jev i přes byrokratické překážky stále roste.

Kunja-Urgenč (Turkmenistán) 27. července (ČTK/AFP)